ŠKOLNÍ ŘÁD

 

UVOLNĚNÍ Z VÝUKY

 

PŘIHLÁŠKA KE STRAVOVÁNÍ

 

PROVOZ ŠKOLNÍ DRUŽINY

 

ŽÁDOST O PŘIJETÍ

Dokumenty
Kotva

telefon:            483 382 222

 

ředitelka:           736 754 618

 

zástupce:          727 806 209

 

sekretariát:        734 441 786

 

školní jídelna:    483 382 449

 

vedoucí ŠJ:       739 007 230

Rychlý kontakt
Aktuality
Sběr starého papíru - výsledky
8.10.2018

Výsledky podzimního sběru naleznete ZDE (Velikost: 2.24 MB).

Atletický mítink
11.9.2018

Všem zúčastěným atletického minimítinku děkujeme. Výsledkovou listinu nultého ročníku trojboje naleznete ZDE (Velikost: 607.06 kB), foto z akce ve fotogalerii. Těšíme se na další ročník. 

Fotogalerie ze zahájení
21.6.2018

Fotogalerie ze zahájení olympiády naleznete v následujících odkazech nebo na www.jakoube.cz/skoly Děkujeme panu fotografovi.

foto 1

foto 2

Výsledky maratonu
13.6.2018

Neoficiální výsledky z maratonu naleznete ZDE. Délka jednoho okruhu činila přibližně 0,75 km. 

 
 
Odkazy

 

 

 

 

 

 

  

 

 

 

 

 
 
Mapa webu
A
A
A

Jak jsme se harmonizovali na Jizerce

Vloženo: 16.9.2017 | Zobrazeno: 399x |

 Začátkem září jsme se celá třída vydali na tři společné dny do osady Jizerka, jednoho z nejstudenějších míst v České republice. Nám ale počasí velmi přálo a sluníčko se schovávalo pouze na noc a my jsme tak společně strávili neuvěřitelně báječný čas, kdy jsme se poznávali, hráli si, učili se spolupracovat a vzájemně si pomáhat. Měli jsme připravené velké množství aktivit a takto je popisují děti:

ROZCVIČKY (Týna Kubínová)
Každé ráno nás na harmonizáku čekala rozcvička. Ve středu v 7:30 ráno jsme byli ještě čerství, takže jsme se sešli venku před chatou. Rozcvička začala tím, že jsme se šli proběhnout, 800 m tam 800 m zpět pak jsme si protáhli ruce, nohy, hlavu atd. a šli jsme se nasnídat. Ve čtvrtek jsme začínali později, protože po náročném středečním programu nás učitelé nechali spát déle. Začali jsme v 8:10 a běželi tentokrát na druhou stranu, směrem k polským hranicím. Bylo to asi 1200 m. Na parkovišti jsme se protáhli a běželi zpátky. Potom jsme šli na snídani, kterou nám připravili ti, kteří se rozcvičky nemohli zúčastnit. Bylo to náročné, ale hezky jsem se protáhla. 

MOC JSEM SI TO UŽILA

KUMIHIMO (Terka Kalašová)

Na harmonizačním pobytu jsme měli jednu zajímavou aktivitu zvanou Kumihimo. Šlo o pletení buď náramku, nebo klíčenky do spirálovitého tvaru. Na začátku jsme si vzali 2 šňůrky jedné barvy, a 2 další jiné barvy, například 2 modré, a 2 červené. Barev jste měli na výběr hned několik – červená, tmavě modrá, světle modrá, hodně světle modrá, šedá, růžová, nebo třeba zelená. Pletli jsme po skupinách, jedna skupina pletla, a ta druhá se věnovala jiné aktivitě. Pak jsme se prohodili. Některé z nás aktivita zaujala dokonce natolik, že do konce pobytu dokázali stihnout uplést třeba i 5 náramků. Naopak některé to moc nebavilo, a tak se spokojili s jedním náramkem. Jednoduchou verzi zvládli všichni, ale některé, které to bavilo, přešli i na těžší verzi pletení. Plést jsme mohli například o poledním klidu, nebo večer po večeři. Uplést jeden náramek mohlo trvat cca 10 – 15 minut. Někdo to měl upletené rychleji, někdo pomaleji, záleželo na tom, kdo to více umí.

STŘEDOVĚK (Verča Jeriová s malou úpravou)

Ve středu jsme hráli míčovou hru „STŘEDOVĚK.“ Hráči jsou rozděleni do 4 skupin na „CHUDÁKY“, „MĚŠŤANY“, „ŠLECHTU“ a „KRÁLE“. Začíná se tehdy, kdy se hráči rozmístí na předem určené mety, které jsou rozestavěné do podkovy. Vzájemně se vybíjí, a pokud někdo míč nechytí, musí se pro něj vydat. V tu chvíli se uvolní jeho místo a může se na něj kdokoliv posunout. Na toho, který musí pro míč jít, většinou zbyde místo „největšího chudáka“ Postupně se tak můžete posouvat až k místu krále, pokud vás ovšem nezbrzdí „revoluce“. To musí všichni oběhnout určený kužel a najít si nové místo. Od krále je to nejdál, takže se to hezky promíchá a i král se může stát „největším chudákem.“. Kdo se za hru stane nejvíce krát králem, vyhrál celou hru. 


MINOVÉ POLE (Bára Jelínková)

Hra minové pole byla na zapamatování. Na parkovišti bylo nakreslené velké kostkované pole. Některá políčka byla zaminovaná. Na ta se mohlo šlápnout jen jednou, to jste minu odjistili. Pokud na to políčko někdo šlápnul i podruhé, vybouchl. Všichni hráči by měli projít minovým polem, aniž by vybuchli. Nejdřív jsme si řekli, v jakém pořadí půjdeme. Pak jsme hledali cestu. Když jsme šlápli jednou na minu tak pan učitel Kučera řekl „cvak“, a když po druhé tak „bum.“ V té chvíli jsme nemohli napovídat a museli jsme jít na stranu. Každý mněl jinou taktiku a dvěma týmům ze tří se podařilo projít. Hra minové pole všechny týmy moc bavila.

Nakonec jsme měli poradit ostatním tak, aby se jim úkol podařil ještě lépe než nám.


KROKODÝLÍ ŘEKA (Julča Di Nicola)

Ve středu jsme šli do lesa a hráli dvě hry. Jedna z nich byla Krokodýlí řeka. Spočívala v tom že, jeden tým se měl přehoupnout na laně z pevniny na pevninu přes krokodýlí řeku, aniž by se dotkl krokodýlího území. Přesto, že to někomu hned napoprvé nešlo, tak to zkoušel dál a dál, až se mu to povedlo. Krokodýli si stále zvětšovali své území, zatím co nám se zmenšovalo (ale šlo to). Území jsme měli ohraničené menším lanem, a abychom se tam vešli, tak musel někdo vyskočit někomu na záda. Byla to velká legrace.


GRIDDLES (Pája Jeřábková)

Ve středu jsme luštili hlavolamy jménem griddles. Musíme je umět vyřešit, abychom mohli hrát celoroční hru, kterou máme připravenou ve třídě. Griddles spočívá v tom, že máme čtvercovou síť, např. 5×5 a je potřeba vybarvit jednotlivé čtverce podle klíče. Už jsme to jednou dělali, takže jsme to všichni zvládli, i když si to někdo potřeboval připomenout. Čím větší je čtvercová síť, tím je hlavolam těžší. V celoroční hře máme i čtvercovou síť 10×10. Jednotlivé čtvercové sítě potom budeme lepit k sobě na velký papír, který právě visí na nástěnce ve třídě. Na konci roku by nám měl vzniknout z jednotlivých dílů obraz. To ale není všechno. Abychom dostali jednu čtvercovou síť k vyluštění, musíme mít tři velké žetony. Velký žeton získáme za tři malé žetony. Takže potřebujeme celkem devět malých žetonů. Žetony dostáváme za plnění služby, za práci pro třídu, pomoc ve škole, aktivitu v hodinách atd. Nějaké žetony jsme získali už během harmonizáku. Ve hře o poklad jich byl třeba plný měšec.


MÍSTA SI VYMĚNÍ (Bára Kobrová)

Hned ráno po rozcvičce jsme měli do kola malé kužely, vedle kterých jsme se postavili. Paní učitelka Bažantová řekla nějakou otázku - třeba: „místa si vymění ten, komu chutnala včerejší večeře“ a komu ta večeře chutnala, opustil svůj kužel a vyměnil si místo s někým, komu ta večeře chutnala taky. Otázky ale neříkala jen paní učitelka, ale i někteří z nás. Nejvíce otázek pokládal Pepa. Všechny nás to bavilo. Děkujeme za celý harmonizační pobyt.


VEČERNÍ RITUÁL (Šárka Francová)

O harmonizačním pobytu jsme měli RITUÁL. Rituál je o tom, jak si sedneme do kroužku na zem a povídáme si samé pozitivní věci. Například koho chceme pochválit, nebo komu chceme poděkovat. Nebo říct, že se někomu něco ten den povedlo. Někdy to někdo líčil tak nádherně, že se většinou i někdo rozbrečel. Bylo proč, protože tam hořely svíčky, a byla taková nepopsatelná a dojemná atmosféra. Vždy když jsme chtěli něco říct, tak jsme šli doprostřed kruhu a položili kámen do misky. Kameny byly z pobřeží Tichého oceánu, ze Zátoky mrtvého muže. Potom jsme se vrátili na místo a mohli říct, co jsme měli na srdci Hrála nám k tomu tichá a klidná hudba. Moc děkujeme paní učitelce BAŽANTOVÉ, paní učitelce KLAPALOVÉ a panu učiteli KUČEROVI za nádherný pobyt v Jizerkách. Patří jim od celé třídy velké DÍKY!


NOČNÍ PROCHÁZKA NA BUKOVEC (Vojta Endler)

Na harmonizačním pobytu jsme v předposledním dnu, večer za tmy šli k hoře jménem Bukovec (1005 m. n. m.). Nahoru jsme šli po dvojicích, nebo po trojicích. Někdo šel i s paní učitelkou. Já jsem šel s Pepou Bilým, který párkrát spadnul a chytil záchvat smíchu. Byla to sranda. Cestu nám několik posledních desítek metrů lemovali zapálené louče. Trvalo nám to asi čtvrt hodiny. Na vrcholku čekal pan učitel Kučera. Nahoře jsme čekali, až dorazí i ostatní skupinky. Poté jsme měli vyprávění o vesmíru. Pozorovali jsme oblohu a hvězdy. Viděli jsme některá souhvězdí (Malý a Velký vůz, Kasiopea, …), planetu Mars, která byla taková načervenalá, letadla a družice. Po vyprávění jsme šli zpátky dolů.

Moc jsme si to jako třída užili. TÍMTO CHCI TAKÉ PODĚKOVAT UČITELŮM ZA TO, ŽE HARMONIZAČNÍ POBYT USKUTEČNILI. DĚKUJEME.

PARLAMENT (Pepa Bilý po menší úpravě)

Parlament je hra, která se hraje takhle. Nejdříve se musí dát židle do podkovy. Čtyři židle se dají do čela. Hrají holky proti klukům. Na lístečky se napíšou jména všech hráčů. Jeden je zamíchá a rozdá a v tu chvíli se jmenuješ tak, jak máš na lístečku. Buď seš holka, nebo kluk. Jedna židle se musí nechat prázdná. Ten, kdo ji má po své pravé ruce, řekne nějaké jméno, a držitel lístečku s tímto jménem si musí sednou vedle něho. Poté si lístečky se jmény vymění. Cílem je, aby 4 židle v čele (v Parlamentu) byly obsazené buď holkama (vyhrají holky), nebo klukama (vyhrají kluci). Říkám vám, je to zábavné.


ZELENÁ KARTA (Anička Mlynková)

Zelená karta je v našem případě hra, ale jinak je to „test“ pro člověka, který si chce získat občanství v cizí zemi. Nejrychlejší postup je: si rychle najít přítele či přítelkyni, kterého si potom vezmete. Pokud je to úředníkům podezřelé, je člověk povinen podstoupit k získání „zelené karty (green card)“ test.

Tento test spočívá v asi 30 otázkách o osobě, se kterou si chce říct své „ANO“. Otázky typu:

Oblíbené místo

Oblíbená značka obuvi

Oblíbené jídlo

Jména prarodičů

Oblíbený obchod

Oblíbené ovoce

Neoblíbená činnost

Datum narození

...

To samé spočívá ve hře Zelená karta. Nejdříve jsme si vyplnili dotazník, pak jsme se rozdělili do dvojic, a mermomocí jsme se snažili zapamatovat si co nejvíc údajů. Dvojice jsme po 3 minutách měnili, abychom se dozvěděli víc o svých spolužácích. Pak učitel pak náhodně vybral 3 informace, které jsme měli napsat. Když se někomu záhadně podařilo zodpovědět správně, zapsal si bod. No a takto jsme se střídali a namáhali mozkové závity.


ŽABKA

Je to hra, při které se procvičují jména. Hráči si vzájemně posílají neviditelnou žabku a vyvolávají se přitom jménem. Je to hra na seznamování, ale my už jsme se znali z dřívějška. Při této hře nám učitelé dovolili, abychom je oslovovali křesným jménem.




Popis jednotlivých aktivit je v přípravném procesu, postupně je budeme přidávat.